Vždycky jsem byla spíš líné a pomalé dítě. V dospělosti jsem pak zvedala hlavně hrnky s filtrovanou kávou a běhala na trhy a do knihkupectví. Původní profesí jsem zdravotní sestra, kromě dobrovolničení v nemocnici během covidové pandemie, jsem ale v oboru nepůsobila a živily mě hlavně překlady filmů a seriálů.

K fyzioterapii a cvičení mě dovedly problémy s kyčlemi. Tehdy se mi otevřel nový svět. Zjistila jsem, jak pohyb léčí. A jako celoživotního samouka fascinovaného lidským tělem mě to zaujalo tak, že jsem nebyla jen pasivním pacientem. Postupně jsem se naučila, jak sama sebe servisovat. A pohyb už mi v životě zůstal – běh jako forma meditace, tanec pro radost a silový trénink jako ta nejlepší prevence bolístek všeho druhu.

Pak ale přišlo těhotenství a já zjistila, že i pro ten nejvyhlášenější pražský gym jsem problém, se kterým nechtějí mít nic společného. Pustila jsem se proto do dalšího studia a společně s manželem do budování domácího gymu. Z pár kettlebellů na dvorku se během let stal plně vybavený gym s hrazdou, kruhy, osou s kotouči, lavicí a saunou. A ze samouka certifikovaný kouč. 

Absolvovala jsem trenérský kurz od Girls Gone Strong zaměřený na silový a kondiční trénink těhotných a po porodu. A také kurz fyzioterapie pro trenéry od Jakuba Zadražila. Se vzděláváním určitě nekončím. Vím ale, kde teď jsou moje limity a pokud na ně narazíme, pošlu vás za fyzioterapeutem (nebo jiným odborníkem), abychom společně trénink nastavili co nejlépe.